Když Vás nemoc přemůže/When illness break you down!


Ahoj všem!

Dnešní článek bych chtěla věnovat tak trochu sobě. V poslední době jsem si prošla obdobím, které mě v mém životě posunulo zas trochu jinam... Život nám dává neustále kopance, abychom se zamýšleli nad sebou a naším životem. Jeden takový kopanec jsem dostala i já.

Opět jsem onemocněla. Vrátila se mi bronchitida, kterou jsem už v lednu prodělala, a tak jsem se opět hodila marod a zůstala jsem doma. Už jsem byla skoro zdravá a v tu chvíli přišel ten nejmíň očekávanější zlom, který přijít mohl. Dostala jsem silnou alergickou reakci na antibiotika a skončila jsem v nemocnici!

Je to tak. Bylo to tak silné, že jsem musela být hospitalizována. Bylo mi opravdu zle. Teploty, vyrážka po celém těle, tlak na prsou, prostě hrůza. Dostala jsem antihistaminika, kortikoidy a výživu přímo do žíly. Jak já nesnáším kapačky :-(. První den v nemocnici byl jak noční můra. Nejen, že jsem musela přetrpět všechny ty náběry krve a léky do žíly, ale hlavně mi bylo opravdu zle. V noci jsem neusnula a moje tělo bylo jak v jednom ohni, a to i přes ty všechny léky, které do mě pumpovali!

V nemocnici jsem si poležela 5 dnů. Prožila jsem si opravdu krušné chvíle. Ale zvládla jsem to! Doktoři mi pomohli a celkem dobře mě vyléčili. Teď už mi jen zbývá pár dnů doma a jsem zas jako rybička. Alespoň doufám. :-)

Nemoce, už ne, děkuji. Řekla bych, že jsem si to tento rok už celkem solidně vybrala. Sáhla jsem si na dno.

Člověk si v takových chvílích uvědomí to, že to na čem opravdu záleží, je lidské zdraví. Zdraví je prostě všechno, bez něj to nejde. A když jsme zdraví, tak máme tendence z maličkostí dělat velké zlo, máme tendence být pořád nespokojení, nevážit si toho, co máme. Neuvědomujeme si, že se máme vlastně úplně skvěle, a pokud ne, tak si to možná děláme tak trochu sami.

Na světě bude vždycky to dobré i to špatné. Budeme vždy procházet různými situacemi, někdy budou těžké, ale někdy budou fajn. To je život. A tak bychom měli být vždy pozitivní a snažit se sami pro sebe mít ten náš život hezký a spokojený. A pokud sami spokojení nejsme, tak jsme to jen MY, kdo jsme za to zodpovědní. Pokud spokojení nejsme- s čímkoliv, změňme to! Ale ne zítra, za týden nebo až někdy za rok, ale TEĎ! Protože věci, které se řešit nebudou, se sami od sebe nevyřeší. Pokud zůstaneme tam, kde jsme, nikdy se nepohneme dál. A možností je spousta. Nemluvím teď jen o hubnutí nebo o našem životním stylu, ale mluvím celkově, o jakémkoliv problému, který nás trápí.

Já jsem třeba pořád hledala někde samu sebe. Pořád jsem se snažila být lepší a lepší, krásnější a dokonalejší, být jako někdo jiný. Když jsem něčeho dosáhla, OK, ale chtěla jsem víc, chtěla jsem být hned jiná, někdo jiný. Nikdy jsem se nespokojila s výsledkem, s tím, čeho jsem dosáhla, ale pořád jsem viděla cestu dál, sama jsem si posouvala hranice, kde bych mohla být konečně už ta dokonalá- hezčí, štíhlejší, radostnější, akčnější apod. Unikala mě ale realita, že tohle jsem JÁ. A že bych se měla mít ráda taková, jaká jsem. Neměla bych chtít být někdo jiný. Protože já jsem originál.

V dnešní době jsme ovlivňování okolím. Kolem nás je příliš stresu a nároky kladené na nás jsou často přehnané. V tom stresu však zapomínáme být sami sebou. Říct si: „Jsem fakt dobrá! Mám práci, která mě živí. Každý den přijdu domů z práce a starám se o rodinu, aby bylo nakoupeno, aby bylo uklizeno, aby doma byla skvělá atmosféra.“  A všechno to tak je. Všechno funguje podle nějakého našeho řádu, který si nastavíme. Ale v tom stresu a spěchu zapomínáme na to, že to, co jako opice denně děláme pořád dokola, děláme to pro sebe, aby se nám dobře žilo. Ale nám se dobře nežije, protože to je hrozná rutina, stereotyp, stres a tlak z okolí. Každý den se probudit, vypadat skvěle, lépe než včera, hubenější, krásnější...vykročit do práce, působit na všechny tím nejlepším dojmem, odvést skvělou práci bez chybičky a pak přijít domů a fungovat doma. Uvařit, uklidit, udělat si s přítelem hezký večer, být milá a příjemná, krásná, okouzlující a dokonalá...

Tak jsme to přeci chtěli, nebo ne? Tohle je život, nebo ne?

OK, možná trochu přeháním. Ale...

Ano – chci být okouzlující pro svého partnera a pro své okolí, ale není to opět jen ten tlak a stres, který mě každý den žene tou cestou? Chci být se sebou spokojená, ale proč mám neustále pocit, že i když jsem zhubla (celkově) 16 kg tak pořád nemám tu svojí vysněnou postavu a pořád nejsem ta sexy kočka? Není to spíš jen tím tlakem mého okolí? Televize, internet, časopisy s krásnými ženami okolo nás. Vždyť já jsem taky krásná, proč mi to ale pořád nestačí? Dívám se na sebe do zrcadla, ale jako bych stále neviděla.

Ano- chci být v práci úspěšná, ale není opět jen tím tlakem? Dělám práci, která mě až tak nebaví, vydělávám peníze někomu jinému. Díky mé skvělé práci se někdo může válet na Hawaii. Je to tak správně? Něco mi říká, že není.

Ano- chci být perfektní partnerka pro svého partnera. Ale oceňuje mě doopravdy můj partner? Nehledá na mě spíše chyby? Jsem já pro něj vůbec dokonalá?


Na závěr bych jen chtěla dodat, abyste si udělali obrázek sami. Jsou to moje myšlenky, tak jak se cítím momentálně teď. Prošla jsem si obdobím, kdy jsem věděla, že na ničem než na zdraví tolik nezáleží. A uvědomila jsem si, v jakém hrozném stresu každý z nás žijeme. Bohužel dnešní doba je o penězích, každý se chce mít co nejlépe, jen je těžké v dnešní době učinit změny nebo obrátit svůj život naruby, proto abychom se hnuli tím správným směrem z místa.

Mám tak trochu smíšené pocity. Chtěla bych si jednoho dne říct, že to co dělám, mě opravdu baví, dodává mi energii a přináší mi komfort, takový jaký bych chtěla mít! A hlavně bych chtěla dosáhnout toho, abych už nikdy nemusela své zdraví odsouvat někam do ústraní, až za tohle a tamto!

Doufám, že můj článek nepůsobí příliš negativně. Vím, že jsem sama pro sebe udělala hodně. Vydala jsem se na cestu životem, kdy jsem dobrovolně přijala zdravou stravu, pohyb a celkový nadhled na svět, jen v tom zdravém a pozitivním směru. Vyrovnala jsem se se spoustou životních překážek a dospěla jsem. Posunula jsem se zase o kousek dál, s tím, že chci být někdo dobrý, a to také jsem a tak také žiji. Ráda bych předávala svoje zkušenosti a znalosti těm, kteří jsou třeba na začátku své cesty a stále neví, jak po ní jít. Ráda bych byla jednoho dne vzorem pro druhé, v tom slova smyslu, aby viděli, že to co chtějí, tak také dokážou. 

To, co bych chtěla nejvíce, tak je být konečně jednoho dne se sebou na 100% spokojená!

Xoxo Jana❤



Hello to everybody!

Today's article I would like to take a bit of myself. The last time I went through a period that in my life again moved somewhere else ... Life gives us constantly kicking, we think about each other and our lives. One such I got a kick too.

Again, I became ill. I returned my bronchitis which I underwent in January, so I again threw sick and I stayed at home. I was almost healthy, and at that moment came the most expecting break that could come up. I got a strong allergic reaction to an antibiotic and I ended up in the hospital!

It is so. It was so strong that I had to be hospitalized. I was really sick. Temperatures rash all over the body, pain on my chest, simply terrible. I got antihistamines, corticosteroids and nutrition directly into a vein. I hate drip :-(. The first day in the hospital was a nightmare. Not only that, I had to endure all those blood samples were blood and medication into a vein, but mostly I was really sick. At night I could not fell asleep and my body was like one fire, despite the all drugs that pumped into me!

It was 5 days at the hospital. I had a really hard time. But I did it! The doctors helped me and healed me quite well. Now I just left a few days at home and I am back as a fiddle. I hope so. :-)

Illness, not anymore, thank you. I would say that I get it this year already total solid chose. I reached the bottom.

I realized that what really matters is the human health. Health is just everything, without it can not be. And when we are healthy, we have a tendency to do the little things great evil, we tend to be still dissatisfied, disregard what we have. We do not realize that we are actually totally great, and if not, so maybe we do so little ourselves.

The world will always be good and bad. We will always go through different situations, sometimes be difficult, but sometimes it will be fine. That's life. And so we should always be positive and try to keep to ourselves that our life nice and happy. And if you are not happy, it's just we who are responsible for it. If we are not- satisfied with anything, let´s change it! But not tomorrow, next week or sometimes up to a year, but NOW! Because the things that do not deal with by us will not solve. If we stay where we are, we never not move forward. And so many options. I'm not talking just about losing weight or about our lifestyle, but overall I'm talking about any issue that bothers us.
I need to keep looking for somewhere myself. I was still trying to get better and better, more beautiful and perfect, to be like someone else. When I did something, OK, but I wanted more, I wanted to be just another someone else. I was never satisfied with the result, with what I have achieved, but I'm still seeing way beyond itself, I pushed the limits, where I could finally have to be- perfect, prettier, slimmer, happier, more action like. Eluded me but a reality that's me. And that I should have liked the way I am. I would not want to be someone else. Because I'm the original.

Nowadays we are influencing the surroundings. Around us there is too much stress and demands on us are often exaggerated. That stress, however, we forget to be themselves. To say, "I'm really good! I have a job that feeds me, every day I come home from work and take care of the family, do shopping, to be cleaned to home was a great atmosphere. "And all this is so. Everything works by some of our order that we set. But the stress and rush we forget that what we do every day, like a monkey again and again, we do it for ourselves, so we lived well. But it does not live well, because it is a horrible routine stereotip, stress and pressure from the neighborhood. Every day we have to wake up, looking good, better than yesterday, thinner, prettier ... then we are going into work, causing all the best impression, pay great job flawlessly and then come home and work at home. Cook, clean, do with our boyfriend a nice evening, be nice and pleasant, beautiful, charming and perfect ...

So we wanted after all, is not it? This is life or not?

OK, maybe a little farfetched. But...

Yes - I want to be glamorous for my partner and my surroundings, but is it not again only the pressure and stress that drives me every day that way? I want to be very pleased with myself, but why do I always feel that if I lost weight (total) 16 kg and still do not have my dream physique and I'm still not that sexy chick? Is this not just by the pressure of my surroundings? Television, internet, magazines with beautiful women around us. I am too beautiful, why I am still not enough? I look at myself in the mirror, but it is like I see no one.

Yes- I want to be successful at work, but again, not just by the pressure? I am doing a job that I so tired of earning money to someone else. Thanks to my wonderful job anyone can roll on Hawaii. Is that right? Something tells me it is not.

Yes- I want to be the perfect partner for my boyfriend. But I really valued my partner? Not looking at me more mistakes?

In conclusion, I would just like to add that you take a picture of yourself. These are my thoughts and how I feel at the moment now. I went through a period where I knew that nothing but health does not matter. And I realized what terrible stress each of us live. Unfortunately, the present time is about money, everyone wants to have the best, but it is difficult nowadays to make a change or turn our all life upside down, so we journeyed in the right direction from the site.

I have a bit of mixed feelings. I would like one day to say that what I do, I really enjoy, it gives me energy and brings me comfort, the way it would like to have! And above all I wanted to do it, I never have my health relegated to the sidelines somewhere, beyond this and that!

I hope that my article does not cause too negative. I know I've done to myself a lot. I started the journey of life, when I voluntarily accept a healthy diet, exercise and overall perspective of the world, just as a healthy and positive way. I cope with a lot of life's challenges and have come. I moved a bit further, that I want to be somebody good, and I also am, and so that I live. I would like to pass on my experience and knowledge to those who are needed at the beginning of their journey and still does not know how to follow it. I'd love to one day be model for others, in the sense to see that what they want as well as they can. 

What I wanted most, so to finally be with myself one day on 100% satisfied!



Xoxo Jana❤

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Cizrnová polévka

Shrnutí/Summary